Naše příběhy

Kiriaki Kritidi: Povídáme si s naší personální ředitelkou

Únor je v Coca‑Cola HBC měsícem našich lidí. A s kým jiným bychom si měli v rámci tohoto měsíce popovídat, než s naší personální ředitelkou Kiriaki Kritidi.

Kiriaki, jak vypadala tvoje kariérní cesta na pozici HR ředitelky v Coca‑Cola HBC Česko a Slovensko?

Já už jsem v Coca‑Cola Hellenic vlastně celých 13 let. Do firmy jsem přišla ze společnosti Diageo, která prodává alkoholické nápoje. Tam jsem začala jako Management Trainee a vypracovala se na pozici  personální ředitelky pro celé Řecko. V naší společnosti jsem začala na skupinové úrovni, kde jsem měla na starosti rozvoj dovedností našich Supply Chain oddělení pro všech 28 zemí. Pak jsem se přesunula přímo do řeckého týmu.

Největší zlom a zároveň raketový impuls k dalšímu růstu však pro mě bylo opuštění rodného Řecka. To bylo náročné, ale přineslo mi to možnost nastoupit roli personální ředitelky pro region ADRIA a pak tady v České republice a na Slovensku.

kiriaki kiriaki

Je možné vyjmenovat nejdůležitější věci, které tě na téhle cestě posunuly dál?

Ano. Vytipovala jsem si pár věcí, které mi pomáhají se posouvat. Každý den totiž není růžový a je potřeba mít pár záchytných bodů, které vám pomůžou se pohnout. První z těchto věcí je, že si stále připomínám, proč mám svojí práci ráda. Chci pomáhat každému kolegovi růst a posouvat jeho limity. Chci vytvářet takové prostředí, ve kterém bude zábava růst. To dává mojí práci smysl, to mi dává energii, bez toho by mě to nebavilo. Druhou důležitou věcí je, že se neustále učím. Občas to bolí, protože se učím zejména ze svých chyb. A že jsem jich udělala. Třetí důležitou věcí je, že jsem se v naší společnosti nikdy nenudila. Každý den je jiný, teď když je práce personalisty rychlejší a situace na trhu práce náročnější, platí to dvojnásob. Je to náročné, ale neskutečně mě to baví.

Jak je možné takto náročné zaměstnání sladit s osobním životem?

Není to žádná legrace. Především když se podívám na sebe v roli matky. S tím jsem obrovsky bojovala. Pomohl mi ale moment, kdy jsem si uvědomila, že prostě nejsem perfektní. Že nejsem dokonalá kamarádka, že nejsem dokonalá personální ředitelka, že nejsem dokonalá matka, že nejsem dokonalá Kiriaki. Když jsem si uvědomila, že nejsem perfektní, a že je to OK, pomohlo mi to věci vybalancovat. Do té doby jsem věnovala ohromné úsilí a spoustu slz tomu, abych ve všem byla skvělá. My ženy už to tak občas máme. Je ale důležité myslet i na to, že bychom měly zůstat samy spokojené a užívat si cestu našeho růstu. Samozřejmě však ohromně pomáhá také prostředí. Měla jsem velké štěstí na šéfy, kteří mi vytvořili flexibilní prostředí, ve kterém je možné tuhle rovnováhu vytvořit. Vím prostě, že když moje dcera onemocní, nikdo mě do práce nepožene a můžu třeba pracovat z domova.

Tvoje současná šéfka to asi dobře chápe, naše generální ředitelka je teď znovu čerstvě maminkou :). Bylo to ale vždycky tak? Nejsou občas stále pozice v TOP managementu vnímány jako mužské?

Rozmanitost je absolutně klíčová. V naší společnosti to víme už velice dlouho a stala se součástí našich cílů udržitelného rozvoje. Proto bych tuhle otázku posunula ještě o úroveň dál. My nechceme mít rozmanitý tým jen proto, že v něm budou i muži i ženy. Chceme mít tým lidí, kteří se posouvají na všech možných úrovních rozvoje své osobnosti. Jsem přesvědčená, že člověk nemůže být dobrým finančním analytikem, generálním ředitelem, nebo obchodním zástupcem bez toho, aby měl „vybalancovaný“ život. Naši přátelé, naše koníčky, naše rodiny, naše dobročinnost – to všechno nás posouvá dál. Jedině tak můžeme nalézat v týmech skvělé synergie. Různé zážitky nám pomáhají myslet ve více rovinách. Naši zákazníci a spotřebitelé jsou přeci taky lidé. Možná nám ke skvělé strategii pomůže rada něčí babičky od rodinné večeře.

Jací jsou Češi a Slováci jako hostitelé pro kolegy ze zahraničí, jako jsi ty?

Slováci i Češi jsou skvělí. Já jsem zažila spoustu přesunů napříč kulturami a vždycky platí jediné pravidlo. Je potřeba z pozice hosta navnímat psaná i nepsaná kulturní pravidla a respektovat je. Je to jako když k někomu přijdete domů na návštěvu. Budete dodržovat pravidla toho domu. Některá pravidla se vám líbí, některá ne – to není relevantní. Musíte věnovat čas tomu, abyste jim rozuměli. Ze začátku to tady pro mě nebylo úplně jednoduché. Lidé mi říkali, proč jsi pořád tak pozitivní, proč se usmíváš, to přeci není normální. Ale my Řekové to tak prostě máme a já taková jsem. Lidé to pochopili a já časem začala všem pravidlům rozumět. Pak to začalo klapat. Důležitý je respekt, já jsem se tady toho strašně moc naučila. Obdivuji vaší lásku k přírodě, rovnováhu a work-life balance Čechů a Slováků, respekt a lidskost. Zajímavé je také vnímání času, my Řekové si s ním tolik hlavu nelámeme, tak se tady musím více snažit.

Co tě v naší společnosti udrželo těch 13 let?

Neuvěřitelné možnosti růstu v mezinárodním prostředí. Já jsem živým důkazem toho, že tady opravdu jsou. Pak skvělý tým plný lidí, kteří si pomáhají a naše značky. Naše značky jsou veselé, pozitivní, doplňují oslavy a další momenty, na kterých záleží. Naše firma a její lidé jsou také takoví.

Ladislav Jelen

Přihlaste se hned teď!

Pokud jste zapálení pro to, aby vaše práce měla smysl, chcete se učit a máte zájem o zákazníky, týmy a komunity – proč se nepřidat k nám?