Naše příběhy

Jan Zorník: Úspěch i manželku jsem poznal v Coca-Cola

Když čekal v Coca‑Cola HBC na pohovor na obchodního zástupce, otevřel si Honza Zorník časopis, kde byl rozhovor s tehdejším regionálním ředitelem. Hned, jak si přečetl o jeho práci, věděl, že to je něco, co chce jednou dělat. Na své cestě posbíral řadu zkušeností, potkal zajímavé lidi a chopil se každé příležitosti, která ho přiblížila k vysněnému cíli.

honza velke honza velke

Jak dlouho v Coca‑Cola HBC pracuješ a jaká byla tvoje cesta do společnosti?

Studoval jsem střední i vysokou školu se zaměřením na obchod. Hned po škole jsem nastoupil jako redaktor do novin, kde jsem měl na starosti ekonomickou rubriku. Díky tomu jsem potkal spoustu zajímavých lidí a poznal, jak to v různých firmách chodí. Po roce jsem zvažoval co dál a kamarádka mi doporučila Coca‑Cola HBC. Prošel jsem si přijímacím řízením a už jsem tady 15 let. 

Na jaké pozici jsi začínal a jaké byly první dny ve společnosti?

Nastoupil jako takový obchodní zástupce pro všechny. Neměl jsem vlastní rajón, ale zaskakoval jsem za kolegy tam, kde to bylo zrovna třeba. To pro mě byla velká škola, kdy jsem poznal všechny rajóny na jižní Moravě. Měl jsem možnost učit se z chyb, které kolegové dělali. Viděl jsem, jak mají svojí oblast připravenou a jak na ně reagují zákazníci. Setkal jsem se s různými reakcemi. Někde se zákazníci ptali po mém předchůdci, jinde mě vítali s otevřenou náručí a radovali se, že za nimi přijel konečně někdo nový. Takhle to šlo tři měsíce. Pak jsem dostal na starost centrum Brna. 

Na jaké pozici aktuálně pracuješ a co je náplní tvé práce?

Jsem regionální ředitel prodeje na Moravě. Jsem zodpovědný za top klienty, tým a procesy, které v rámci firmy putují. Třeba když máme novou strategii, tak musím dohlédnout na to, že se všichni všechno dozví včas a budou vědět, co mají dělat. Spolupracuji také s marketingem, financemi a distribucí. Společně vytváříme strategie a business plány. Moje pozice by se dala přirovnat k desetiboji. Nemusím být specialista na jednotlivé obory, ale musím je všechny ovládat a rozumět jim. 

Jak probíhal postup na tuto pozici?

Tím, že jsem jako nováček dostal tak prestižní oblast, jakou bylo centrum Brna, mi firma projevila neskutečnou důvěru, kterou jsem samozřejmě nechtěl zklamat. Měl jsem na starosti TOP zákazníky a poznal jsem osobně ty nejvýše postavené lidi v Coca‑Cola HBC, od obchodního ředitele, přes generálního ředitele až po ředitele celé evropské divize společnosti. Už v té době to ve mně vzbudilo dojem, že když budu chtít, mám možnost se tady někam dostat. A každé dva roky jsem postupoval ve struktuře společnosti výš a výš. 

Jaký byl tvůj kariérní cíl?

Už od začátku jsem chtěl dělat regionálního manažera, ale protože Morava již svého měla, přihlásil jsem se na konkurz do Košic, který mi nevyšel. Nevzdal jsem to a za půl roku jsem se na pozici přihlásil znova, jen pro jinou část Slovenska. Tentokrát jsem uspěl a práce na této pozici pro mě byla největší manažerská škola. Nepřímo jsem vedl tým o padesáti lidech a měl na starost TOP zákazníky. V té době jsem se naučil, jak důležitá je zpětná vazba, důvěra a jakým způsobem pracovat s jinou mentalitou. To, co šlo v Česku hladce, byl pro Slováky problém a naopak. Po dvou letech jsem se vrátil zpátky do Česka, dostal jsem na starosti region Moravy a jako regionální ředitel jsem tady už pět let.

Zmínil jsi, že si se na regionálního manažera na Slovensku hlásil dvakrát. Co bylo jinak a proč ti to na podruhé vyšlo?

Změnil se můj vnitřní přístup. Napoprvé jsem se výběrového řízení zúčastnil částečně proto, abych získal novou zkušenost. Chyběla mi dostatečná podpora z domova a i přesto, že jsem to chtěl vyhrát, moje motivace nebyla nijak hvězdná. Podruhé to bylo jiné. Už jsem věděl, co mě čeká, měl jsem to blíž domů a to, že bych podruhé neuspěl, nepřipadalo v úvahu. Můj šéf, mi pak řekl, že byl rozhodnutý mi tu práci nedat, pokud nebudu alespoň dvakrát tak lepší, než ostatní kandidáti. A to pro mě byla velká čest.

Vzpomeneš si na nějaký okamžik, který tě významně posunul v kariéře?

Na ten koukám každý den. V roce 2006 jsem se seznámil s obchodní zástupkyní z Ostravy, která shodou okolností měla na starosti gastro, které jsem moc chtěl. Osud tomu chtěl, že jsem se do ní zamiloval, vzal si ji, poslal na mateřskou a převzal její gastro tým.

A co Cola-Cola a mentoři? Jaká je tady možnost učit se od seniorních kolegů?

Mentora jsem měl v době, kdy jsem byl Area Sales Manager a usiloval jsem o pozici regionálního ředitele. Mohl jsem si vybrat v organizační struktuře, koho jsem chtěl a já si vybral personálního ředitele. Scházeli jsme se jednou za tři měsíce a rozebírali různé situace, se kterými jsem se setkal. To mi umožnilo, podívat se na celou věc jinýma očima. Chtěl jsem záměrně někoho z úplně jiného oddělení a na konci jsme se shodli, že to byla pro oba obohacující zkušenost.

Jaké předpoklady by podle tebe měl člověk mít, aby z něj byl úspěšný obchodník?

Pozici obchodního zástupce bych doporučil těm, kteří jsou od přírody soutěživí a touží po úspěchu. Protože když se k úspěchu dostaneš, je to něco, co tě dokáže neskutečně nakopnout. Měl by taky rozumět hodnotě peněz. A samozřejmě musí chtít něco dokázat. 

Plánuješ se ve své kariéře posunout ještě někam dál?

To je dobrá otázka. V poslední době o tom hodně přemýšlím, protože cítím, že je pomalu čas posunout se dál. Rozhodně chci pracovat s lidmi a zůstat v kontaktu s klientem, takže si dokážu představit, že jsem třeba ředitelem celé republiky. A tak se rozhlížím po dalších příležitostech, které mi Coca‑Cola HBC může nabídnout.

 

Martina Bartošová, Proudly.cz

Přihlaste se hned teď!

Pokud jste zapálení pro to, aby vaše práce měla smysl, chcete se učit a máte zájem o zákazníky, týmy a komunity – proč se nepřidat k nám?